Pomníky, památníky a pamětní desky obětem války 1914 – 1918


V letošním roce 2014 je tomu právě 100 let od vypuknutí 1.světové války, tak zvané Velké války. Její příčiny, průběh a výsledek jsou dostatečně známy. Rád bych ale v této souvislosti připomenul tisíce pomníků, památníků, pamětních desek, které připomínají padlé rodáky z té které obce či města bývalé monarchie. Nás zajímají hlavně země Koruny české. Zde není na škodu připomenout i méně známá fakta o počtu mobilizovaných mužů i ztrátách v této válce. Památky na padlé patří nedílně k obrazu každého našeho města i vesnice.V 1. světové válce nebyla naše země sice vlastním válčištěm, ale statisíce mužů české, německé i jiných národností tehdejší mnohonárodnostní monarchie v ní ztratily život. Rakousko-uherská armáda mobilizovala v srpnu 1914 3 350 000 mužů. Z toho zhruba jednu pětinu tvořili Češi a Slováci. Za celou válku zmobilizovalo Rakousko-uhersko do armády cca 9 milionů vojáků. Šlo o 36 ročníků mužů narozených v letech 1865 – 1900. Ztráty činily cca 1,1 milionu bojovníků. V našich pohraničních oblastech ( Sudetech ) šlo převážně o vojáky německé národnosti V Rakousko-uhersku byli do všeobecného vojska a od roku 1889 i do zeměbrany ( Landwehru ) jakož i do jejich záloh zařazováni bojeschopní odvedenci. Seznamy odvedených branců vypracovávaly matriční úřady a starostové obcí. Asi jedna třetina branců byla určena pro činnou službu, zbývající odvedenci byli zařazeni do náhradní zálohy. Vojenská služba byla od 21 let. Nováčci byli přidělováni k vojenským jednotkám na základě teritoriálního systému podle odvodních doplňovacích vojenských velitelství. To platilo u pěchoty, např. pro muže z Nového Hraběcí u Šluknova se jednalo o pěší pluk číslo 42 v Terezíně ( asi 86 % německé národnosti ). Rekruti z Rakovníku byli většinou odváděni k pěšímu pluku č. 88 do Berouna ( 72 % české národnosti ). Ale již před válkou vznikaly nové i speciální jednotky podle toho, jak se objevovaly nové druhy zbraní. A tak se stávalo čím dál tím běžnější, že odvedenci byli přidělování i k jiným jednotkám, než jak bylo obvyklé za „starých časů“ ( dragounské, zeměbranecké jednotky, domobranecké, letectvo, námořnictvo aj. ). Je to patrné i ze nápisů na pomníčcích padlým. Prakticky v každé obci, o městech ani nemluvě, se našla rodina, která přišla ve válce o své blízké, mnohdy šlo přímo o rodáky z místa. Jim se stavěly pomníčky i památníčky jako projev vděčnosti za jejich činy, výraz obdivu a úcty. Ale i připomínka zmařených životů. Pomníky obětem války mají v naprosté většině výčet konkrétních osob a mnohdy i uvedená jejich osobní data. To umožňuje částečnou nebo úplnou identifikaci padlých a zemřelých. K výstavbě pomníků spojovali své úsilí a samozřejmě i prostředky příbuzní a pozůstalí, obce a spolky v jednotlivých místech, zejména spolky vojenských vysloužilců. Obecně lze říci, že situace ve stavu i udržování těchto pomníčků a památníčků je ve vnitrozemí lepší než v tzv. bývalých Sudetech. Do roku 1945 byla péče o ně poměrně dobrá a nikoho ani nenapadlo tyto památky na naše předky ničit nebo se o ně nestarat. Po odsunu převážně německého obyvatelstva z pohraničí po roce 1945 byla bohužel i řada těchto pomníčků když ne úplně zničena, tak alespoň poškozena, resp. byly odstraněny desky či nápisy v kameni s německými jmény. Bylo to z důvodů národnostní nenávisti a někdy i z prostého vandalství nových přistěhovalců. Bohužel mnohdy zde byla i jména česká - podle národnostního složení obyvatelstva v dané obci. Naštěstí tomu tak nebylo všude a rozumní lidé tyto památky na naše předky minimálně neničili, mnohde i udržovali v důstojném stavu. Na stav těchto památek je třeba poukazovat a kontaktovat jejich vlastníky což jsou převážně obce. Je jejich povinnost ze zákona (o morální ani nemluvě ) tyto památníčky udržovat v důstojném stavu i renovovat.doplnit desky se jmény padlých,vyvíjet v tomto smyslu osvětovou činnost. Do projektů na obnovu se zapojují mnohde i školy v rámci tak zvaného projektového vyučování ( např. Čistá u Rakovníka ). V naší republice se již několik let touto činností zabývá Svaz c.k.vojenských vysloužilců zemí Koruny české se sídlem v obci Císařský u Šluknova v Ústeckém kraji. Rakovnicko spadá do tzv. Středočeské župy Svazu. Členové spolupracují s obcemi, shánějí sponzory, někdy památníky a pomníky obnovují či renovují na vlastní náklady. Příklady tohoto osvíceného myšlení a hezkého vztahu k těmto památkám na naše předky máme z celé naší republiky. Ať se jedná o jednotlivce, spolky či samotné obce. Např. v knize „Osudy v kameni“ z roku 2006 je u obce Děkov v rakovnickém okrese uvedeno, že…“Pomník na návsi. Deska se jmény chybí…“.Ale v internetových novinách „Rakovnické Sudety“ je u obce Děkov uvedeno, že zásluhou obce je od roku 2010 na pomníku opět deska se jmény padlých rodáků/ ( jejich jména a údaje byly nalezeny ve školní kronice obce ). V Čisté byly také kompletně obnoveny desky se jmény padlých v 1. i 2.světové válce a nedávno se zde uskutečnil pietní akt – vzpomínka na všechny padlé rodáky pod hlavičkou a za účasti členů Klubu vojenské historie a rovněž Spolku vojenských vysloužilců arcivévody Rainera pro Rakovník a okolí. Díky dobré práci vedení obce v čele s paní starostkou Blankou Čebišovou je toto další hezký příklad jistě hodný následování nejenom v roce stého výročí. Paní starostka zde jako druhá v okrese obdržela z rukou ceremoniáře spolku Josefa Pánka za asistence Lenky Glogovské pamětní medaili spolku. První byl starosta Nového Strašecí Mgr. Karel Filip. Oba medaili obdrželi za příkladnou péči o památky na zesnulé rodáky v obou světových válkách v místě svého působiště. Jistě se najde takových míst více a bylo by dobře tyto příklady publikovat – nejlépe někým místním. Členové KVH v Rakovníku jsou ochotni na požádání obcí se těchto pietních aktů v replikách dobových uniforem aktivně zúčastnit.V úterý 26.8. v 16 hod. se uskutečnila v roubence, tzv.Lechnýřovně v Rakovníku vernisáž výstavy KVH ke 100.výročí 1.světové.války, která trvala do 25.9.2014. Výstava mapuje události od Sarajevského atentátu ke vzniku republiky. Do Nového Strašecí byla výstava převezena o měsíc později v rámci vzpomínkových akcí na padlé místní rodáky. V roce 2015 proběhnou vzpomínkové akce na 70. výročí ukončení 2.světové války. Členové KVH v Rakovníku chystají opět výstavu v Lechnýřovně právě k tomuto jubileu, rovněž i v Čisté u Rakovníka apod. Budeme znovu nabízet naši účast i pomoc při pietních aktech pro obce – naši členové budou v replikách či dokonce originálech uniforem z 2. světové války. Lze si jen přát, aby těchto příkladů v péči o pomníky, památníky i pamětní desky na našem území jen přibývalo a aby se tyto památky uchovaly i pro příští generace. Naši předkové si to zaslouží. Kdo by se o tyto záležitosti chtěl zajímat hlouběji, doporučuji ke studiu literaturu, ze které jsem čerpal zejména statistické údaje. Jsou to : „Osudy v kameni“ – V. Krůta, T.Bednařík ( Raport 2006 ), „Češi,české země a Velká válka“ – I.Šedivý ( LN 2001 ), “Pod císařským praporem“ --kol.autorů ( Elka Press 2003 ) a „Rakovnické Sudety“ – Roman Hartl ( Intern.noviny ). Ehrenobmann Mgr.Jindřich Lipecký

obrázek
Bujesily 27.10.2013 - pietní akt u pomníku padlých v 1. světové válce.